Jak investovat do čínského Juanu (Renminbi) Infip.cz .


V souvislosti s očekáváními příjezdu druhé vlny krize a vysokou volatilitou na trzích v posledních měsících se investoři začínají znovu poohlížet po bezpečných aktivech. Jedním z nich by podle mnohých mohla být čínská měna renminbi. V dnešním článku se blíže podíváme na její historii, poměrně komplikované fungování a rozebereme si i možnosti, jak ji obchodovat.

Čínská měna renminbi (na forexu se používá symbol CNY - například pár USD / CNY, ale občas i RMB) vznikla krátce po sjednocení Číny Maom v roce 1948. Základní jednotkou měny je 1 juan, který se dále dělí na 10 jiao a ty se dělí dále na 10 fen. Proto se pojmy renminbi a juan v praxi často používají ekvivalentně (což budeme dělat i v tomto článku).

Historicky byl čínský juan většinu času pevně navázán na americký dolar (tzv. dolarový peg) prostřednictvím pevného měnového kurzu. Během 80. a 90. let, kdy se čínská ekonomika začala otevírat vnějšímu světu, se vláda rozhodla juan vícekrát masivně devalvovat, aby zvýšila konkurenceschopnost čínských exportů (viz graf). Ty se tak staly levnější a zaplavily západní trhy.

Graf 1: Směnný kurz USDCNY. Zdroj: Bloomberg

Čína si tak dokázala vytvořit obrovský přebytek obchodní bilance. Ten by za normálních okolností způsobil velký příliv kapitálu do země a vedl by ke zvýšené inflaci a postupnému vyrovnání platební bilance. Čínští politici se však dokázali takovému scénáři vyhnout prostřednictvím omezení platebních toků.

Ještě před pár lety fungoval čínský zahraniční obchod systémem, že všechny zahraniční obchody se uskutečnily v dolarech. Pokud chtěl exportér své tržby přinést zpět do Číny, musel je na hranicích vyměnit za Juana pevně stanoveným směnným kurzem - což platí dodnes. Stejně, Juan nemohly být ze země vyváženy a musely být na hranicích konvertovány do jiných měn. Možnosti vstupu zahraničních investorů (zejména spekulativního kapitálu) jsou do dnešních dnů v Číně výrazně omezeny. To zemi umožnilo v uplynulých letech udržet si vysoký export za cenu nižší inflace než v případě neomezených kapitálových toků a stejně i vybudovat si velké zásoby devizových rezerv (z nichž většina je soustředěna v amerických pokladničních poukázkách).

Cesta k liberalizaci

V posledních letech však Čína začíná trh se svou měnou postupně liberalizovat. V roce 2005 byl pevný měnový kurz nahrazen řízeným floating. Znamená to, že hodnota Juana je určována poptávkou a nabídkou na trhu v rámci úzkého pásma kolem referenční úrovně. Ta se počítá z hodnoty koše měn, kde mají největší váhu dolar, euro, japonský jen a korejský won. V případě, že se kurz na trhu dotkne hranice pásma, PBOC na trhu intervenuje a vrátí kurz směrem k referenční hodnotě. Toto pásmo leží v rozmezí 0,5 % kolem referenční hodnoty. Jedná se tedy o podobný měnový režim, jak mělo Slovensko těsně před přijetím eura (mechanismus ERM II), avšak v případě Číny je obchodní pásmo mnohem užší.

Postupně se liberalizuje i trh s čínskou měnou. V roce 2009 vláda povolila, aby některé exportní firmy začaly od svých zahraničních partnerů kromě USD přijímat i platby v juanech. Postupně získává toto právo stále více čínských firem. Navíc, juany v hotovosti se už dají běžně vyměnit například v Hong Kongu. Čína se postupně snaží etablovat renminbi jako mezinárodní rezervní měnu. Přispět k tomu mohou například nákupy dluhopisů evropských zemí či samotného EFSF (podle jeho šéfa Reglinga by EFSF mohl za určitých okolností usktečnit emisi přímo v juanech). Číně tyto kroky pomáhají diverzifikovat své devizové rezervy, které jsou z velké části stále umístěné v USD. Kromě toho o čínské prostředky začínají projevovat zájem i mezinárodní korporace – například McDonald’s minulý rok v Hong Kongu vydal dluhopisy denominované v renminbi v hodnotě 200 milionů juanů.

V současnosti je však juan stále dlouhodobě podhodnocený a nachází se podle odhadů ekonomů až o 30 % níže než je jeho parita kupní síly. Jeho posílení by však zřejmě přineslo zemi pokles exportu a s ním související ekonomické zpomalení, kterému se chce vláda vyhnout. Proto je posilňování juanu v posledních letech vůči dolaru stále jen velmi mírné. Naopak, vůči většině ostatních měn juan oslabuje, což zvyšuje konkurenceschopnost čínského exportu do těchto zemí. To je v souladu s čínskou snahou o větší diverzifikaci v oblasti obchodních partnerů. Následující graf ukazuje, proč se čínskému exportu i nadále tak dobře daří napříč oslabení juanu vůči USD.

Graf 2: Vývoj kurzu juanu vůči vybraným světovým měnám. Zdroj: Alsosprachanalyst.com

Přesto se však většina ekonomů shoduje, že podhodnocený juan nemůže vydržet věčně a pokud čínská vláda myslí svůj boj s rostoucí inflací v zemi vážně, musí nechat juan posílit i přesto, že to bude znamenat pokles konkurenceschopnosti exportu. Předpoklad na tento rok je posílení vůči dolaru o 5 %. Je však pravděpodobné, že toto tempo bude ještě rychlejší. Mnozí investoři proto hledají cesty, jakým způsobem na tomto zhodnocování vydělat. Podívejme se tedy, jaké možnosti jsou pro nás otevřené.

Možnosti spekulace na kurz juanu

V minulosti se na kurz juanu dalo spekulovat téměř výhradně prostřednictvím non-delivery forwardů. Forward představuje závazek vyměnit určitý objem jedné měny za druhou v určené datum v budoucnosti v kurzu, který je stanoven dnes. Pro obě strany obchodu je tato dohoda závazná. I když juan není volně vyměnitelný, smluvní strany si v den splatnosti forwardu vymění pouze čistý rozdíl (předem dohodnutý forwardový kurz se porovná s aktuálním spotovým kurzem na trhu a strana, která je na forward ve ztrátě platí druhé straně hodnotu tohoto rozdílu).

Například, chci spekulovat na posilování juanu, otevřu si prodejní forward na pár USD / CNY při forwardové ceně 6,00 se splatností 1 rok a nominálem 100 000 USD. Pokud bude po roce spotový kurz USD / CNY na trhu v hodnotě 5,50, bude můj zisk z kontraktu bez započtení úrokového diferenciálu 9 090 dolarů (tj. (600 000 -550 000) / 5,5).

Nedochází tedy k samotnému dodání jednotlivých měn, proto název non-delivery forward. Protistranu forwardu většinou dělají investorům banky. Nevýhodou takového obchodu je často vysoký poplatek banky (resp. spread) a také fakt, že pozici je před splatností často obtížné uzavřít (nevýhodné podmínky). Kromě non-delivery forwardů se na mezibankovním trhu obchodují na juan i non-delivery opce a úrokové swapy na čínské mezibankovní sazby, ke kterým se však běžný investor většinou nedostane. Hlavně při devizových forwardů je potřeba u opcí dát pozor, jaký kurz juanu se bere jako referenční. Existují totiž 2 kurzy juanu: CNY / USD a CNH / USD. CNY / USD platí pro pevninskou Čínu a CNH / USD platí pro Hong Kong a jiné speciální regiony.

Dalším nástrojem vhodným pro získání expozice vůči juanu jsou futures RMB / USD, které jsou obchodovány na CME. Velikost jednoho kontraktu představuje 1 milion RMB a kontrakty jsou k dispozici na každý měsíc. Vypořádání probíhá podle referenčního kurzu, který PBOC zveřejní pro rozhodný den. I zde platí samozřejmě podmínka cash-settlement, čili k fyzické dodávce podkladových měn nedochází - vypořádá se pouze rozdíl mezi nákupní a rozhodnou cenou v dolarech.

Pro individuální investory, kteří chtějí investovat v menších částkách, jsou zajímavým řešením ETF fondy, které se zaměřují přímo na čínskou měnu. Zajímavé je například Market Vectors Chinese Renminbi / USD ETN (ticker CNY), které replikuje hodnotu renmibi vůči americkému dolaru. Replikuje ji pomocí uzavírání 3 měsíčních forwardů, které jsou pravidelně rolované každé 3 měsíce, a zároveň ukládá hotovost na mezibankovním trhu.

Dalším zajímavým Juanovým ETF je WisdomTree Dreyfus Chinese Yuan (ticker CYB). Ten se snaží poskytnout expozici vůči kurzu juanu oproti dolaru a zároveň i k čínským mezibankovním úrokovým sazbám. Fond investuje do nástrojů amerického peněžního trhu, které kombinuje s non-delivery forwardy a úrokovými swapy tak, aby vytvořil pozici podobnou mezibankovní úložce na čínském trhu. Oproti CNY je mírně volatilnější.

Poslední a nejriskantnější alternativou, jak získat expozici vůči čínskému juanu, je nákup akcií společností, které mají tržby v juanech. Pokud vzroste hodnota juanu, zvýší se hodnota i tržeb těchto firem, což bude tlačit cenu jejich akcií nahoru. Při investování do čínských akcií však investoři čelí řadě problémů.

Akcie čínských podniků se obchodují na dvou hlavních burzách - Šanghaji a Hong Kongu. Jedná se hlavně o akcie středních a menších podniků, v nichž často management drží většinu podniku a zbytek akcií se volně obchoduje na burze. Velké čínské podniky jsou většinou kótovány i na zahraničních burzách, hlavně v USA prostřednictvím ADR. ADR však vydávají i mnohé menší firmy, z nichž se však často vyklubou podvodné společnosti existující jen na papíře (pár rad o tom, jak se podvodným akciím vyhnout, najdete v našem předchozím článku) - takže pokud investujeme do konkrétní firmy, je třeba si udělat komplexní rešerše, které však i tak nezaručí, že se nejedná o podvod.

Obchodování v Šanghaji je pro zahraniční investory stále problematické, protože zde stále platí přísná pravidla a omezení pohybu kapitálu mezi pevninskou Čínou a zahraničím - takže většina brokerů obchodování na této burze neumožňuje. Většinou zde tedy obchodují hlavně čínští individuální investoři a firmy. I tak je ale tamní index, Shanghai composite, velmi sledovaný, protože v době krize fungoval jako předstihový indikátor pro vývoj indexů v EU a USA. Akcie v Shanghai composite jsou vážené podle tržní kapitalizace a obchodují se v juanech - takže možným řešením pro investora je nakoupit ETF kopírující tento index například na NYSE. Problémem však je, že čínský akciový trh je velmi volatilní, což je dáno i nízkým podílem institucionálních investorů.

Nejdůležitější burzou pro zahraniční investory a obchodníky je však burza v Hong Kongu. Jelikož Hong Kong byl do roku 1997 spravován Velkou Británií, zákony a pravidla jsou v něm mnohem liberálnější než na pevninské Číně. Na tamní burze mohou obchodovat cizinci bez omezení, přičemž ve většině případů je možný i short selling. Akce se v Hong Kongu obchodují v hongkongský dolar (HKD), které jsou volně převoditelné. Už dva roky mohou v omezené míře na této burze investovat i všichni Číňané. Burza vydává index Hang Seng. Zajímavé jsou i tickery jednotlivých firem, které neobsahují písmena tak, jak je zvykem v USA a Evropě, ale obsahují pouze čísla podobně jako například v Japonsku.

Jelikož trh, regulace a transparentnost čínských firem se stále nevyrovnala se západním standardem, je možnost, že vybraná firma bude představovat podvod mnohem vyšší než na vyspělých trzích. Proto je investování do čínských akcií výrazně rizikovější než investice na vyspělých trzích a vyžaduje důslednou diverzifikaci. Do akcií, které by mohly profitovat z posilování juanu se tak dá investovat například prostřednictvím ETF iShares FTSE Xinhua China 25 Index (FXI) nebo PowerShares Golden Halter USX China (PGJ).

Je však možné, že investoři budou mít brzy možnost investovat do juanu i přímo prostřednictvím termínovaných vkladů. V USA letos začaly banky HSBC a Bank of China první pokus s produktem, který vlastně představuje termínovaný vklad v juanech. Klient vloží peníze v dolarech, které se mu přepočítají na juany aktuálním kurzem, během doby trvání vkladu jsou úročeny čínskými mezibankovními úroky a v okamžiku splatnosti se opět převedou na dolary aktuálním kurzem. Klienti sice juan nikdy nedostanou, avšak profitují ze všech výhod jejich držby.

Aktuální makroekonomická situace ukazuje, že čínský juan je nadále výrazně podhodnocený. Pokud bude čínská vláda chtít dostat rostoucí inflaci v zemi, která je tištěná hlavně růstem cen komodit, pod kontrolu, bude muset umožnit silnější posilování juanu směrem k paritě kupní síly. Z tohoto vývoje by mohli investoři profitovat prostřednictvím nákupu ETF fondů vázaných přímo na čínskou měnu nebo na čínské akcie. Otázkou však zůstává, jak ovlivní směnný kurz a celou čínskou ekonomiku, případné prasknutí realitní bubliny.

Zdroje:

http://www.youtube.com/user/TRIMBrokerSk#p/u/261/GdpBbUDzoxE

http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2005/07/21/AR2005072100351.html

http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/4138766.stm

http://www.alsosprachanalyst.com/economy/chinese-bond-buying-and-exchange-rate-policy.html

http://www.alsosprachanalyst.com/economy/absurd-efsf-considers-issuing-cny-denominated-bonds.html

http://www.sovereignman.com/expat/opening-a-renminbi-savings-account-in-the-us/

http://contraryinvesting.com/china/how-to-invest-in-the-chinese-yuanrenminbi-from-the-comfort-of-the-us/

Tento článek napsal pro ako-investovat.sk Filip Glasa 1.10.2011

Jméno:
E-mail
(nebude zveřejněný):
Komentář:
Antispam:
Počet dnů v roce:



Okomentuj článek Galéria (2)

Nejnovější články

Jak a kam investovat v začátcích?

monday
01.09.2014
Investice | Vladislav Burian

Vlk z Wall Street - skutečný příběh Jordana Belforta?

monday
25.08.2014
Investice | Vladislav Burian

DEGIRO – lowcost broker vstupuje na český trh

wednesday
20.08.2014
Brokeři | Vladislav Burian

Investovat do akcií na burze, nebo založit vlastní firmu?

monday
18.08.2014
Investice | Vladislav Burian

Investování do akcií - kvantitativní přístup

monday
11.08.2014
Akcie | Vladislav Burian





Další články této kategorie

Finanční kalkulačka

Vklad: €/měs.
Úrok: % p.a./rok
Období: rok(ů)